Česká společnost pro ultrazvuk v porodnictví a gynekologii ČLS JEP vydává toto stanovisko v souvislosti s vyjádřeními Světové zdravotnické organizace (WHO) a dalšími nadnárodními autoritami ohledně obav týkajících se infekce virem COVID-19. Zdá se, že dopad letošní koronarovirové infekce COVID-19 na těhotné ženy bude méně závažný než v minulých letech H1N1 chřipky typu A, SARS-CoV či MERS-CoV. Z dosud publikovaných informací se nepodařilo prokázat přenos infekce z matky na plod. Také se zdá, že nehrozí žádné riziko vertikálního přenosu kojením. Toto stanovisko nenahrazuje doporučení a stanoviska vydaná státními orgány, jako je Ministerstvo zdravotnictví a další, a týká se výhradně konzultování těhotných.
Nová infekce koronaviry (COVID-19) je považována za globální ohrožení veřejného zdraví. Těhotenství je fyziologický stav, který predisponuje k virové infekci a vyžaduje zvláštní pozornost ve vztahu k prevenci, diagnostice a managementu.
Od prvního případu pneumonie vyvolané COVID-19 ve Wuhanu v provincii Hubei v Číně v prosinci 2019 se infekce rychle rozšířila do zbytku Číny a dále po světě.
Diagnóza pneumonie COVID-19 je založena na epidemiologické expozici, klinických projevech, laboratorních výsledcích, nálezech počítačové tomografie (CT) hrudníku a pozitivním výsledku testu qRT-PCR vzorků z dýchacích cest (qRT-PCR = kvantitativní reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce).
Podezřelé případy s typickými nálezy CT plic mohou být již na základě klinických známek považovány za COVID-19 pneumonii, protože qRT-PCR test může být až ve 30 % falešně negativní. Takže diagnostika by měla být prováděna komplexně: mimo použití molekulárních testů jako zlatého standardu COVID-19 pneumonie, dále kombinací laboratorních výsledků, CT hrudníku a komplexního zhodnocení anamnézy, epidemiologické expozice a příznaků.
Na základě v současnosti dostupných informací se pokusíme vyjádřit ke klinickým projevům u těhotných, možnému vlivu na plod a riziku vertikálního přenosu infekce COVID-19.
Klinické projevy infekce COVID-19 v těhotenství
Obecně dochází u těhotných ke změnám v kardiopulmonálním systému a také ke změnám imunity. Proto se předpokládá vyšší riziko rozvoje závažnějších forem respiračních onemocnění způsobených viry. Ze zkušeností s předchozími virovými pandemiemi víme, že v roce 2009 tvořily těhotné ženy 1 % pacientů infikovaných podtypem H1N1 chřipky typu A, ale představovaly 5 % H1N1 úmrtí na toto onemocnění (údaje pochází převážně z Číny). Další dva významné kmeny z rodiny koronavirů, těžký akutní respirační koronavirový syndrom (SARS-CoV) a koronavirový syndrom respiračního selhání středně-východního typu (MERS-CoV) byly odpovědné za těžké komplikace během těhotenství, včetně potřeby endotracheální intubace, pobytu na jednotce intenzivní péče (ICU), ledvinného selhání a smrti.
Dosud se zdá, že dopad letošní koronavirové infekce COVID-19 na těhotné ženy bude méně závažný. Publikované informace o 19 ženách s laboratorně potvrzeným COVID-19 ve třetím trimestru v Číně popisují jako dominující příznak horečku a kašel, z jiných méně závažných příznaků myalgie, malátnost, bolesti v krku, průjmy a dušnost. V laboratorním obrazu dominuje lymfopenie a zvýšený C-reaktivní protein. Žádná těhotná neměla dosud popsanou těžkou pneumonii a žádná dosud nezemřela pod obrazem COVID-19 infekce.
Perinatální výsledek a riziko vertikálního přenosu v těhotenství s infekcí COVID-19
Z dosud publikovaných informací se nepodařilo prokázat přenos infekce z matky na plod. Také se zdá, že nehrozí žádné riziko vertikálního přenosu kojením. V Číně jsou novorozenci odděleni od infikovaných matek po dobu nejméně 14 dnů, takže je matky nekojí. Matkám tam doporučují mléko odstříkávat, aby se udržela laktace. Jakmile jsou testy na COVID-19 negativní, začnou znovu kojit.
Informace o vlivu COVID-19 virózy, pokud je plod exponován v prvním nebo na začátku druhého trimestru, nejsou k dispozici. U předchozích typů koronavirové infekce SARS-CoV12 se vliv na těhotenství v I. trimestru neprokázal. U aktuálně probíhající COVID-19 virové infekce nejsou k dispozici žádné údaje o vlivu na plod a perinatální komplikace jako je potrat, vrozené vady, růstová restrikce plodu a spontánní předčasný porod, když je získána infekce COVID-19 během prvního nebo začátku druhého trimestru těhotenství.
Dostupné klinické údaje o COVID-19 infekci v těhotenství jsou v současnosti omezené a většina případů, kdy jsou údaje k dispozici, se týkají třetího trimestru těhotenství.
Peripartální péče
COVID-19 infekce je vysoce nakažlivá, což by mělo být bráno v úvahu při plánování porodu. Zda by se měl u akutně nemocných těhotných indikovat císařský řez není podloženo evidencí, vychází se jen z toho, že porod per vias naturales je časově mnohem delší a ženu asi více kardiopulmonálně zatěžuje. O vertikálním přenosu během porodu nejsou žádné informace. Takže nelze odpovědět na otázku, zda vaginální porod zvyšuje riziko přenosu z matky na dítě během porodu.
Samotný COVID-19 je přenášen hlavně kapénkami a kontaktem. Proto se předpokládá, že by novorozenec mohl být ohrožen těsným kontaktem s infikovanou matkou. Nejmladší pacient s COVID-19 infekcí byl diagnostikován 36 hodin po narození. Konkrétní pozornost by proto měla být věnována ochraně novorozenců u žen s akutní infekcí COVID-19.
Ochrana zdravotnických pracovníků
Zdravotničtí pracovníci jsou obecně vystaveni vyššímu riziku infekce v souvislosti s výkonem povolání a jsou vypracovány obecné postupy, jak se před různými infekcemi a na různých odděleních chránit. Tyto postupy se obecně vztahují i na respirační virové infekce, včetně infekce způsobené COVID-19. Těhotné pracovnice ve zdravotnictví mají nárok na přeřazení do provozu, kde je minimalizován negativní vliv zaměstnání na těhotnou a její plod.
Text: Calda P, Břešťák M, Fischerová D, Zikán M, Smetanová D, Machala L. Koronavirová infekce a těhotenství (COVID-19). Stanovisko České společnosti pro ultrazvuk v porodnictví a gynekologii ČLS JEP. Actual Gyn.
